pátek 23. listopadu 2012

Poprvé na Kociánce

Pro Náhradní náruč to bylo poprvé na Kociánce, pro mě to bylo poprvé v Náhradní náruči. Tahle akce se od ostatních „náručáckých“ výjezdů nelišila jen novým pracovištěm, ale také tím, že jsme v Kociánce neměli zajištěné ubytování a každý den jsme tam docházeli. Všichni jsme tedy měli velká očekávání a úplně nevěděli, do čeho jdeme. Hned jak jsme poprvé vstoupili do areálu, se ale začal rýsovat obrázek našeho dobrovolnického víkendu v jasných barvách.
Dostali jsme se na oddělení, na kterém se nachází děti s nařízenou ústavní péčí, tedy děti z různých důvodů odebrané z rodin. Žijí tu v malých skupinkách s vychovatelkami a asistentkami, které se u nich pravidelně střídají. Personál nás přijal vcelku vlídně a samotné děti byly nadšené z nových tváří, hned se začaly zajímat o to, kdo jsme a proč jsme přišli.
Velkou část našeho programu tvořily venkovní aktivity. Buď jsme využívali možností areálu, nebo se vydali na dětské hřiště nedaleko Kociánky. Díky tomu, že nás bylo tolik, jsme mohli dětem poskytnout i méně všední zážitek – návštěvu lužáneckého parku, a to i se dvěma vozíčkáři. Dětem přitom byla určitě mnohem menší zima než nám, ale zatnuli jsme zuby nebo jsme se pro zahřátí s našimi svěřenci proběhli a tak jsme si společné chvíle venku snad užili všichni. I tak jsme pak ale ocenili vyhřátou výtvarnu, kde jsme dětem pomáhali s výrobou vánočních přáníček a lampiónů, nebo hernu, kde jsme zase stavěli autodráhy, ale taky jsme si skvěle zatancovali.

Víkend by neproběhl tak hladce bez našich skvělých vedoucích, které se ujaly nejen organizace, ale staraly se taky o naše plná bříška. Když jsme měly chvíli volno, tak s námi konzultovaly, co jsme právě prožili a byly prostě hrozně fajn.
Takže můj dojem z první akce s Náhradní náručí je víc než dobrý. Získala jsem cenné zkušenosti a hodně mě to nakoplo k tomu, abych se i jako studentka snažila víc dostat do praxe.
Když jsem poslední večer odcházela domů docela vyčerpaná, byla jsem hrdá na sebe i na celý náš dobrovolnický tým. Věřím, že i na Kociánce hodnotili naši první spolupráci pozitivně a brzy se tam vrátíme.

Pája

Žádné komentáře:

Okomentovat